Mistrovství Východního Německa – Calbe

Lokalita v Calbe pro nás byla novou lokalitou, kde nikdo z klubu zatím nestartoval. 360km je celkem v pohodě, ale i tak polovina posádky odpadla. Ne že by se jim nechtělo, ale bez kola na závody nelez, takže se řešil servis. Nakonec zbyl výlet na mě a dvou mlaďoších z MTB & TRIAL Mraveniště Říčany.

 

Park v Calbe je trochu menším parkem a ani klub není na Německé poměry úplně veliký, ale evidentně ho rozvíjí a kromě motorek se snaží o posun i v kolech. Většinu parku tvoří travnatý povrch a překážky jsou převážně beton + dřevo, které má to lepší za sebou.

 

Počasí závodu celkem přálo a i přes ranní rosu sluníčko zabojovalo a na začátek závodu bylo vše, včetně dřevěných překážek suché. 22 stupňů po celý den bylo ideální, jen absence stromů znamenala, že jsme v autě vypadali jak raci.

 

Pravidla byla „free of choice“ jak pro sekce, tak šipky, které bylo možné projíždět v libovolném pořadí a v některých případech i obousměrně. Jezdec si tak musel rozmyslet kudy pojede, kam se dostane a co bude následovat. Je to typ pravidel, který mě baví a v Německu se jezdí čím dál častěji a více odpovídají závodům tohoto formátu. Současné OPEN FREE, které známe z Mistrovství světa je skutečně vhodné spíše na velké mezinárodní závody a osobně jsem přiznivcem jednoduší verze.

 

V Čechách to moc stavitelů neumí, ale zde byla obtížnost všech 6 sekcí pěkně vzestupná a překážky relativně bezpečné (žádné přejezdy ve výškách po kluzké kládě, skoky na kůly s odskokem na další klády a podobně) a většinou se jednalo o bezpečné prvky (ty dva hýbací špalky, které jsem viděl organizátor ihned zpevnil :)). Sekce bych pro Elitu hodnotil jako lehké a spíše orientované na 20″ kola (snad kromě dvou). Pro mě jako horáka to znamenalo málo skoků a více techniky s motáním se v úzkých brankách, ale naštěstí s rozumem. Horší bylo, vyhnout se právě šipkám nižších kategorií, na což jsem doplatil v prvním kole na poslední sekci. Stačilo odhození zadního do modrých a pětka byla na světě. I přes výše zmíněnou chybu jsem zbytek zajel za 0 a bylo z toho první místo v Elitě.

 

Kluci z klubu si vybrali těžší trať, kterou by normálně po 8, respektive 10-ti měsících ježdění na Trialovém kole jel málokdo a naskočili rovnou do Modré (pro upřesnění po Modré je v Německu zelená, červená a žlutá). Kupodivu z toho nebyl plný počet a nakonec šli i do pár riskantnějších prvků a čistých průjezdů. Závod je bavil a svezli jsme se v sekcích společně, takže jsem měl vlastně byli sami sobě doprovody. Místní pravidla naštěstí umožňují jezdci v sekci radit.

 

Závodu se účastnil ještě Vojtěch Kalaš a skončil druhý v zelené trati, která byla bodově hodně vyrovnaná.

 

Účast v Elitě pro mě byla překvapující. Poprvé jsem viděl převahu malých kol nad horáky,  kteří na většinu závodů jezdí. Běžně se potkávám i s 6-8 jezdci na horských kolech, ale je to asi specifikum daného regionu. Účast 48 jezdců je také slabší. Běžně jezdí 60-100 jezdců.

 

Nelze opomenout příjemnou atmosféru a vstřícnost místních organizátorů, která mě v České republice chybí a těším se i díky nim na další závody.

 

Vlasta

 

Report Vlasta Kabeláč Čiháček MTB & TRIAL Mraveniště Říčany

Uveřejnit komentář

cs Czech
X